Energetická krize by měla být varovným signálem k řešení neefektivity
Rostoucí ceny energie a válka na Ukrajině činí z řešení plýtvání energií morální i ekonomickou nutnost. Válka na Ukrajině a rostoucí ceny ropy a plynu upřely pozornost na naši energetickou bezpečnost způsobem, jaký jsme nezažili po celá desetiletí. Způsoby výroby energie – z jaderných, větrných a solárních elektráren na pevnině – se dostávají na titulní stránky novin jako nikdy předtím. Velmi málo pozornosti se však věnuje úloze, kterou by při řešení současné energetické krize měly hrát podniky.
Ještě nikdy neexistovaly silnější morální a ekonomické důvody pro to, aby podniky přehodnotily své využívání energie – ohledy na ESG, klimatická krize a přesvědčivé úspory nákladů zvyšují tlak na podniky, aby jednaly.
Morální imperativ
ESG se v posledních letech stalo předmětem diskuse na úrovni představenstva, což znamená, že podniky jsou nyní vystaveny větší odpovědnosti ze strany akcionářů, klientů a spotřebitelů.
Válka na Ukrajině ukázala, jaká rizika přináší spoléhání se na dodávky fosilních paliv z autokratických zemí. Evropské vlády se od Putinovy invaze na Ukrajinu potýkají s tím, jak se zbavit ruského plynu. Nyní je stále zřejmější, že podniky musí zpochybnit svou vlastní roli při nákupu a účinné podpoře petrostátů, které mají pochybné výsledky v oblasti lidských práv. Síla akcí investorů a spotřebitelů se stupňuje rychlým tempem, přičemž kampaně v sociálních médiích hrají významnou roli v tom, proč desítky západních značek, od McDonald’s po Shell, zastavily své ruské operace.
Podobné kroky jsme již zaznamenali, pokud jde o změnu klimatu, kdy britská vláda donutila velké společnosti zveřejnit své plány na změnu klimatu a soukromé kapitálové společnosti se stále více zaměřují na snižování emisí prostřednictvím svých portfoliových společností. Pokud se podniky nezačnou zabývat vlastní spotřebou energie v rámci svých širších strategií udržitelnosti, budou si spotřebitelé a investoři v příštích letech klást složité otázky.
Klimatická krize
Klimatická krize představuje pro naši planetu existenční hrozbu a podle nejnovější zprávy IPCC je omezení oteplování planety „teď, nebo nikdy“. Celosvětově uznávaná Mezinárodní energetická agentura (IEA) se zasazuje zejména o energetickou účinnost a ve své listopadové zprávě uvedla, že opatření v oblasti energetické účinnosti mají zásadní význam pro to, aby se svět do poloviny století vyhnul klimatické katastrofě. Dodala, že řešení „energetické účinnosti nabízí jedny z nejrychlejších a nákladově nejefektivnějších opatření ke snížení emisí CO2“. IEA předpovídá, že pokud by svět realizoval nákladově efektivní možnosti energetické účinnosti, které jsou dnes k dispozici, mohla by poptávka po energii do roku 2040 klesnout o 15 %.
Upřímně řečeno, řešení energetické neefektivity mělo být prioritou v rámci strategií ESG již před válkou na Ukrajině.
Podle BEIS produkují britské podniky v současné době přibližně 90 milionů tun oxidu uhličitého ročně, což odpovídá pětině emisí skleníkových plynů ve Spojeném království. Stlačení energetické účinnosti by tedy mohlo mít prokazatelný vliv na celkové emise oxidu uhličitého ve Spojeném království a snížit nároky na naši již tak napjatou rozvodnou síť, která bude muset v příštích letech vyrábět stále více nízkouhlíkové elektřiny.
Je to také ekonomicky nejperspektivnější způsob, jak snížit emise, protože plýtvání energií se filtruje z podniku mnoha cestami, od prostor bez základní izolace, přes přehřátá pracoviště až po vzdálenější napájení datových center. Ačkoli se mnoho společností zavázalo k nulové spotřebě energie, nastal čas, aby spotřebitelům a zúčastněným stranám skutečně prokázaly, že se nejedná jen o plané sliby. Naše práce s klienty ukázala, jakou roli může energie hrát při nastartování a případném financování dalších aktivit v oblasti snižování emisí. Tato problematika prostupuje všemi odvětvími a musí ji brát v úvahu každý. Od technologických titánů ze Silicon Valley, jako je PayPal, přes HG z odvětví finančních služeb až po samotné poskytovatele energií (SSEN).
Přesvědčivé úspory
Pokud vám nestačí morální imperativ ESG, nikdy neexistovaly silnější ekonomické důvody pro to, aby společnosti jednaly. Tradičně pouze společnosti v energeticky náročných odvětvích, jako je výroba nebo stavebnictví, věnovaly pozornost své spotřebě energie a diskutovaly o ní na úrovni představenstva. Díky prudkému růstu cen se však energie poprvé stala v mnoha organizacích podstatnou otázkou. Jedná se o náklad, který již nelze ignorovat, vzhledem k tomu, že se často jedná o druhý nejvyšší kontrolovatelný výdaj mnoha podniků, a tyto rostoucí ceny nyní ovlivňují marže ve všech oblastech.
Podniky plýtvají energií, protože si nikdo nikdy nesedl a nevytvořil koordinovanou strategii na snížení poptávky a zlepšení výkonnosti. Odpovědnost je často rozptýlena napříč organizací; možná tým inženýrů nastavuje ovládací prvky pro serverovnu, tým údržby dohlíží na kanceláře; a nikoho nikdy nenapadlo podívat se na klíčové zdroje výroby nebo spotřeby energie.
Analytici z oboru předpovídají, že ceny energie zůstanou vysoké nejméně do roku 2030, takže mít koordinovaný a cílený plán na zlepšení energetické účinnosti je jednoduchý způsob, jak mohou vedoucí pracovníci snížit náklady a dlouhodobě ušetřit peníze. Návratnost investic do modernizace energetické účinnosti se v posledním roce dramaticky snížila. Díky spojení rostoucích cen energií se zlepšujícími se technologiemi a digitálními nástroji se řada dříve přehlížených technologií, jako je modernizace systému řízení budov, rekuperace tepla a ovládání osvětlení, nyní vrátí během dvou až tří let. Poté jsou úspory fixovány.
Válka na Ukrajině a volatilita na energetických trzích budou i v příštích letech způsobovat západním vládám, spotřebitelům a podnikům problémy. Vzhledem k tomu, že význam otázek ESG a klimatické nouze jen roste a že nelze přehlížet potenciální úspory nákladů, nikdy nebyl větší důvod pro řešení plýtvání energií. Podniky by neměly ignorovat tuto výzvu k okamžitému řešení energetické neefektivity.